facebook
menu

Geomorfologické členění

pozDrahanská vrchovina je geomorfologický celek, spadající pod Brněnskou vrchovinu. Na západě sousedí s Boskovickou brázdou a Bobravskou vrchovinou, na jihu s Dyjsko-Svrateckým úvalem a Vyškovskou bránou, na východě s Hornomoravským úvalem a na severu se Zábřežskou vrchovinou. Je nazvána podle obce Drahany, které leží na Prostějovsku. Nejvyšší bod Skalky, který leží 735 m n.m., se nachází ve východní části, označované jako Konická vrchovina (droby, slepence, břidlice, ostrůvky prvohorních devonských vápenců u Javoříčka a Mladče). Součástí Drahanské vrchoviny je Moravský kras, v němž prvohorní devonské vápence vystupují na ploše téměř 100 km čtverečních. Adamovská vrchovina (hlavně žula a granodiorit) byla rozrušena třetihorními tektonickými pohyby a činností řek.

Wikipedia.org
http://www.wikipedie.cz


Mikroregion Drahanská vrchovina

Mikroregion Drahanská vrchovina se rozkládá západně od Vyškova. Své jméno zvolil podle náhorní oblasti, jež zasahuje až k Moravskému krasu. Mikroregion spojuje svědky dávné i nedávné historie v podobě jedinečných památkových objektů s atraktivní krajinou, která je vhodná k návštěvám ve všech ročních obdobích. Stopy nejstaršího osídlení tohoto území sahají až do doby kamenné. Významnější památky zanechala pak doba bronzová a doba železná v podobě mohutně opevněných hradisek, jejichž zbytky nalézáme nad Lulčí, Na Zbitech u Ježkovic a na Černově nad Rakoveckým údolím. V průběhu věků pak bylo na území dnešního mikroregionu vybudováno množství hodnotných objektů. Patří k nim zámky v Račicích, v Habrovanech či v Drnovicích i hodnotná sakrální architektura (kostel sv. Martina v Lulči, kostel sv. Vavřince v Drnovicích aj.). Svéráznou tvář Drahanské vrchoviny doplňují kapličky, zvonice, boží muka a kříže rozptýlené v krajině. Podobu lidové architektury nám přibližuje několik dochovaných objektů, díky nimž můžeme získat představu o životě venkovského obyvatelstva Drahanské vrchoviny v 19. století. Zajímavé jsou doškové chalupy v Ježkovicích a Ruprechtově, o mlynářské tradici svědčí ruprechtovský větrný mlýn, s technicky unikátním pohonem. Namísto běžných lopat je vybaven kolem, poháněným Halladayovou turbínou. Romantická zvlněná krajina Drahanské vrchoviny je více než z poloviny pokryta lesy protkanými hustou sítí značených turistických tras, cyklotras a naučných stezek. Najdeme zde množství přírodních zajímavostí, z nichž jmenujme alespoň půvabné Rakovecké údolí, přírodní park Říčky či drnovické mokřady zvané Žumpy. V zimě si zde na své přijdou i milovníci běžeckého lyžování. Příznivci letního koupání mohou zamířit k zatopenému lomu Libuše v Lulči, za romantickou projížďkou na lodičkách lze vyrazit k pístovické Riviéře. Velkým lákadlem je také farma Bolka Polívky v Olšanech, kde se celoročně koná množství zajímavých akcí. Při nejrůznějších příležitostech, jako jsou například krojované hody, v mnoha obcí ožívají staré lidové zvyky.

vyskov-region.cz


Drahanská vrchovina a Moravský kras

Drahanská vrchovina. Táhlý horský obloukovitě prohnutý hřeben se táhne zhruba od Brna po město Prostějov na Olomoucku. Díky tomu se jednotlivé části, které jsou tři, Drahanské vrchoviny od sebe poměrně odlišují. Asi nejznámější částí je vápenci a dolomitickými vápenci budovaná oblast Moravského krasu. Dalšími jsou Adamovská vrchovina a Konická vrchovina. Adamovská vrchovina se rozkládá severně od Brna a má relativně členitý reliéf na silně deformovaným žulovém podloží. Její povrch tvoří zřetelné vyvýšeniny, hrásťových struktur, které se v terénu projevují jako mírně vystupující, obvykle zalesněné, hřbety četných kopců. Narozdíl od ní představuje sousední Konická vrchovina náhorní planinu s malými výškovými rozdíly. Strmější srázy a členitější reliéf se objevuje obvykle jen v okrajových partiích pohoří, kde svahy Drahanské vrchoviny spadají do Dyjsko - Svrateckého úvalu, Hornomoravského úvalu, Vyškovské brázdy či Boskovické brázdy. Nejvyšším vrcholem Drahanské vrchoviny je kóta Skalky (735 m) východně od Boskovic. Krajina Drahanské vrchoviny je poměrně řídce osídlena. Díky tomu tady nalezneme velké komplexy neporušených lesů, v nichž převládají bukové porosty či teplomilné doubravy. Zajímavé jsou rovněž mokřady a nivní louky s velice vzácnými živočišnými a rostlinnými společenstvy. Zachovalost přírody je rovněž dána absencí velkého průmyslu.
MORAVSKÝ KRAS Samostatnou kapitolu si zaslouží Moravský kras, který je největším krasovým územím v České republice se čtyřmi turisticky zpřístupněnými jeskyněmi. Jsou to jeskyně Balcarka, Kateřinská, Sloupsko-Šošůvské jeskyně a nejznámější a nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně, v jejichž blízkosti nalezneme i jednu z největších a nejhlubších moravských propastí - Macochu.

Otakar Brandos
http://www.treking.cz/regiony/drahanska.htm


 
Historie

Až do 12. století byla Drahanská vrchovina velmi řídce osídlena, většinu z území tvořily hluboké lesy, jejím územím procházelo několik obchodních stezek. Ve 13. století dostávala vznikající šlechta od krále rozlehlá území, na kterých začala vznikat (případně se rozšiřovat) světská i církevní panství. V rámci velké (nebo též německé) kolonizace přišlo na území Drahanské vrchoviny velké množství kolonistů z Bavorska, Dolního Rakouska, Dolního Saska, ale i z Holandska a Belgie. Po husitských válkách došlo k vylidnění této oblasti a zániku mnoha vsí, přičemž zde začal převládat český živel. Drsná a zemědělsky málo výnosná Drahanská vrchovina již nepřitahovala nové osadníky a katastry zaniklých vsí obvykle zarostly lesem. Území bylo nadále využíváno zemědělsky, k těžbě dřeva a částečně i k těžbě surovin. V průběhu staletí zde nevyrostlo žádné významné město, v době průmyslové revoluce zde nevznikl žádný významný podnik a obyvatelstvo začalo cestovat za prací do měst, ležících v níže položených okolních oblastech. V roce 1935 došlo v jihovýchodní části zalesněného území Drahanské vrchoviny ke vzniku vojenské střelnice (Vojenský výcvikový prostor Vyškov). Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava bylo v rámci programu germanizace a konečného řešení české otázky vysídleno 33 obcí Drahanské vrchoviny, přičemž záminkou bylo rozšíření vojenské střelnice. Po druhé světové válce se obyvatelstvo vrátilo do svých vesnic zpět. Vojenská střelnice byla zachována v rozsahu z roku 1935 - nyní Vojenský újezd Březina.

Wikipedia.org
http://cs.wikipedia.org/wiki/Drahansk%C3%A1_vrchovina